Děti

 
Díky upřímnosti spontánnosti a dětské otevřenosti se posunuly hranice využití dotekové terapie i pro ně a to obousměrně.  Byly to sourozenci dětí, které jsem ošetřovala technikou Baby motýlí masáže, kteří mě zaujali svou neodbytností a touhou zapojit se do procesu dotekové terapie. Poprvé se srdcem v krku, v pozici “dozoru” jsem napjatě sledovala drobné dětské ručičky, jak láskyplně masírují svého sourozence/miminko.  Dostala jsem důkaz a krásnou životní lekci, že to prostě jde. Zároveň i tyto větší děti vyžadovaly svůj díl dotekové terapie a to plným právem. Je potřeba naučit děti a vlastně všechny lidi dávat, ale také přijímat.

PŘEDŠKOLÁCI

Jsou děti, které se postupně začleňují do společenského života. Učí se novým sociálním rolím, objevují nové druhy vztahů. Začínají vnímat různorodost každé rodiny.

Právě v tomto období potřebují intenzivněji vnímat zázemí a bezpečí blízkého člověka.

Jak jim v tomto období dodat ty správné signály, že v nás mají tuto oporu a jsou u nás v bezpečí? Právě dobře nastaveným a otevřeným neverbálním komunikačním kanálem. DOTEKEM.

ŠKOLÁCI

S aktovkami na zádech, v prostředí vyžadujícím určitý druh disciplíny a hranic s cílem zaměřeným na jejich rozvoj. 

Na Váš dotaz, zda se nechají tyto děti ošetřovat dotekovou terapií odpovídám, ano. Je to o našem přístupu k nim. Pokud jsou již zvyklé dotek přijímat, nemají problém si o něj říct a na nás dospělých je jim tuto potřebu naplňovat. 😉

DOSPÍVAJÍCÍ

I když nás svou postavou už přerostly stále zůstávají dětmi. Než dozrají. A každé zrání člověka vyžaduje svůj čas. 

Pro tyto děti je jejich dospívání intenzivním obdobím sebepoznávání i v hluboké intimitě jejich těl. Na nás je, abychom toto období respektovali. Otevřeně, zdravě, upřímně a s citlivostí mluvily o změnách, kterými si děti prochází.

Možná vás překvapím tím, že i tyto děti vyhledávají náš dotek. Je většinou omezen na pohlazení, objetí a je to tak v pořádku. Ať je v našich dětech zachován pocit bezpečí, ale zároveň jim dejme volnost a svobodu v procesu dospívání.